TŘI ČUNÍCI II.

 

   

1. V řadě za sebou tři čuníci jdou

  ťapkaj na porážku cestou necestou,

  kufry nemají, cestu však znají,

  jsou posláni na jatka a vesele si zpívají.

 

2. Levá přední teď, pravá zadní už,

  tři čuníci jdou, jdou jako jeden muž,

  žitou chřoupají, ušima bimbají,

  ví, že z nich budou kotlety tak vesele si zpívají.

 

3. Auta jezdí tam a náklaďáky ven

  tři čuníci jdou, jdou rovnou za čuchem,

  lidé zírají, důvod neznají, proč

  čuníci jdou na jatka a vesele si zpívají.

 

4. Když se spustí stroj, zkalí se jim zrak,

  k sobě přitulí se čumák na čumák,

  nože třískají, jatka praskají

  a to malí čuníci tak nechutně teď vřískají

 

5. Když kopýtka pálí, když jim dojde dech,

  lehnou si tam k sobě na široký plech,

  mrtvě koukají, kopýtky cukají,

  chvilku tam tak leží a pak šunku z nich nadělají.

 

6. Za tu spoustu let, co je světem svět

  oblétli zeměkouli třikrát tam a zpět,

  v plátcích za sebou, hele támhle jsou,

  pojďme s nima zazpívat si tu jejich píseň libovou.