1. Mám šedý zákal v očích a tys má stoprvá,

    mám strach, že léčba skončí, mám strach, že potrvá

 

    pak něčí hlas zhůry zavelí, že doktor našel vřed

    a léta běží zpět, a najednou je mě i tobě divukrásným devadesát let

 

2. Čím dál tím hůře močím, má lásko jediná

    za ženskou nezaskočím, nekoukám do klína

 

    pak zase hlas zhůry zavelí a doktor seká hned,

    jak Zorro svoje zet, a najednou je mě i tobě divukrásných devadesát let

 

3. Když ztichneš už a já usínám,

    ta chvíle nad ránem

    já chci tvým Alzheimrem, a Huntingtnem a Creutzfeldem a možná že i Parkinsonem být

    a nad důchodem ruce vzpíná, nejsou prachy, je to špína,

    v nemocnici v tobě dřímá, divukrásných devadesát let

 

4. Když běh se mění v chůzi a chůze v belhání

    čekaj nás větší hrůzy a zvoní klekání,

 

    ale ten hles zhůry nevelí, teď zastavil se tep, zastavil se tep,

    nikomu se ani nesní, že máš oči zatlačené hned, zatlačené hned

   

    koukáš na mě chladně, plaše, zachumlaná do rubáše,

    však zas bude mně i tobě, divukrásných devadesát let