1. Dojedl jsem, jasná zpráva, zbytky tvé teď zakopávám dál

    s plným břichem cejtím se jak král

    Pročs nebyla prostě menší, břicho už mě tlačí,

    jím tě sám, kam se kouknu kousek tebe mám.

 

Rf: Uvařím si mozeček, celou tě zhltám,

      ze střívek budu mít doma šňůru

      postavím ti hrobeček, tam tvé zbytky dám,

      slintat budu, dokud budu vzhůru,

      dneska vzhůru, do dvou vzhůru

 

2. Odešlas mi před úsvitem, nemám sílu sníst tě celou sám,

    kam se kouknu kousek z tebe mám.

 

Rf:

 

3. Dojedl jsem, jasná zpráva, není z čeho odkrajovat víc,

    jasná zpráva, rub co nemá líc (zbyly mi už jen kusy plic).