1. Vím, co mám dělat, a vím, co ne,

    říct „dobrou noc“ než se usne,

    zuby si čistit před spaním,

    ráno začínat čůráním.

 

Rf: To jsem se učil, když jsem byl malý,

      uklidit po sobě, nebýt pomalý.

      Pradávné výchově teď vděčit smím,

      že to, co dělat mám, tak dobře vím,

      však proč neřídím se tím.

 

2. Vím, že dárky nosí Ježíšek,

    že nemám loupat v lese perníček,

    vím, že záchod spláchnout mám,

    ihned jakmile se vykakám.

 

Rf: To jsem se učil, když jsem byl malý,

      tohle mi do hlavy rodiče vtloukali,

      té jejich výchově teď vděčit smím,

      že to, co dělat mám, moc dobře vím,

      i když neřídím se tím.

 

3. Vím, že nemám mluvit u jídla,

    včeličkám nemám trhat křídla,

    vím, že mám každého pozdravit,

    jinak budu potom doma bit.

 

4. Nemám cucat prsty od hlíny,

    cizím nemám říkat kraviny,

    může trousit taky do plínek,

    ale nemám nadávat jak tatínek.

 

Rf: To jsem se učil, když jsem byl malý,

      jenže neuklízím po sobě a jsem pomalý,

      téhleté výchově teď vděčit smím,

      že to co dělat mám já dobře vím,

      ale neřídím se tím.